Radniční sklípek
Barokní budova bývalé radnice na náměstí TGM čp. 40, dnes Radniční sklípek, byla vystavěna na místě bývalého vrchnostenského sirotčince v letech 1767 až 1769 za hraběte Emanuela Philiberta z Valdštejna, který byl v letech 1760 - 1775 držitelem fideikomisního panství Duchcov - Horní Litvínov. Radnice byla na základě vrchnostenského rozhodnutí zaknihována 3.12.1770. V tomto rozhodnutí se mimo jiné praví, že ,,podle tohoto se zmíněná obec podvolila k ozdobě městyse Horního Litvínova vystavěti radnici na vlastní náklad“. Dále hrabě Valdštejn potvrzuje, že ,,žadatelům daruje se milostivě na novou radniční budovu půlka potřebného dřeva, naproti tomu mají oni dodat druhou polovinu i s ostatním stavebním materiálem, 8 kop ročně dědičného do mého horno-litvínovského důchodu odvádět, jakož i v nové budově vystavět vězení vrchnosti k dispozici“.
Stavba, na kterou si obec musela vypůjčit, stála 356 kop 14 grošů. V radnici byla zřízena hospoda, která přinášela vítaný příjem do prázdné obecní truhlice. Byla zrušena v roce 1893.
Původně byla radnice samostatně stojícím objektem s valbovou střechou při levém břehu Divokého potoka, který až do 90. let 19. století protékal dnešní Smetanovou ulicí a náměstím. Teprve v pozdějších letech byl objekt sevřen sousedními domy (čp. 39 a 41) do ucelené zástavby.
Budova staré radnice patří k nejstarším dochovaným stavbám v Litvínově. Je zapsána ve státním seznamu památek. Od roku 1947 zde bylo umístěno městské muzeum. Po jeho přestěhování do zámku budova přechodně sloužila jiným úředním účelům. Od roku 1969, kdy byly vnitřní prostory rekonstruovány, zde byla otevřena restaurace Radniční sklípek s hotelovým ubytováním.
Objekt se vrátil do majetku města, které realizovalo jeho rekonstrukci v 90. letech 20. století, aby umožnilo obnovení restauračního zařízení.
Od roku 2000 přibyla městská galerie, která vhodným způsobem zpřístupňuje další prostory historického objektu.